BLOG

Chcete získat certifikát IFS Food? Podívejte se na krátké video, které vás provede všemi potřebnými kroky k jeho získání.

Využijte pro vlastní potřebu formulář “Záznam o školení”, který vyžaduje systém HACCP a standardy IFS Food, BRC Food, BRC Packaging i Tesco Standards.

Formulář ke stažení zde

 

It’s the early morning sound that, together with the coffee pot’s gurgling, makes us immediately hungry. The egg is the ultimate American food staple. Along with bread, milk, and water, it’s one of the first foods to sell out in grocery stores during an extreme weather warning. And there is no question about it: With an impressive range of vitamins, minerals, proteins, and good fats,  eggs are nature’s perfect food.

Despite Americans’ familiarity with eggs, many do not know their secret: Eggs are one of the most dangerous foods that we eat. So dangerous that in the last few years alone, hundreds of millions of eggs have had to be recalled. Why all the fuss? Because all too often, those innocent-looking eggs that we buy in the store are contaminated with Salmonella.

And Salmonella is not just trapped inside the eggs. Salmonella can also be on the egg’s shell. When you buy eggs at the grocery store, do you open the carton to make sure they aren’t cracked? Most people do. Do you ever touch the eggs? Millions of Americans do each day. Few Americans realize that those innocent-looking eggshells they have just touched may be contaminated with Salmonella.

It All Starts with the Hen
It’s dawn. A hen is sleeping in her community coop. Shafts of light from the rising sun peek through the holes of her coop, and she begins to stir. The hen lays an egg.

Thus begins the egg’s epic journey to your plate.

It does not stay in the nest for long. As the hen moves about her nest and begins to peck at the feed brought to her on the conveyor belt, the egg slowly rolls down to its own conveyor belt. Along with the other eggs that have been laid that day, the egg gradually makes its way to a processing room.

The egg rolls from one belt to another as it continues through a series of sizing equipment. Next is another conveyor that takes it through a cleaning machine. The egg then is dumped into a water bath to continue the drying and candling process. Next, it is rolled back onto yet another conveyor belt to its next destination. As the egg begins to dry, a processing worker inspects the egg and its compadres, carefully removing any eggs that appear to be broken, malformed, or dirty, essentially any that have not already been removed during the candling process.

As the egg continues on its journey, it passes inspection and moves to the next part of the process: stamping and packaging. A special machine gently suctions the egg and others of its size into an appropriately sized egg carton. It is wrapped and placed in cold storage. From here, the egg could travel to any number of places. It may be distributed to the nearest grocery store. It may be loaded onto a truck and driven to another state. Or it may be exported to another country. Most likely, it will change hands at least three or four more times before arriving at its final destination, the breakfast plate.

But what does the egg’s journey have to do with Salmonella?

Many Americans don’t realize that from before the egg is even laid until the moment when the egg is packaged into its carton, there are repeated opportunities for the egg to become contaminated with Salmonella. And not just on the inside of the egg but on the shell, too.

Herein lies the problem. Egg safety begins with the chicken, or rather, the chicken farmer. In well-run egg farms, farmers are ever vigilant in identifying and then eliminating any possible routes of Salmonella contamination at each step in the egg’s journey from hen to fork. But in poorly run egg farms, eggs may become contaminated during their journey. And if hens become infected with Salmonella, their eggs may be contaminated with Salmonella even before they are laid.

How Salmonella Can Get into (and onto) Eggs
There is nothing new in the link between Salmonella and eggs. When we were children and our mothers told us not to eat raw cookie dough, they were trying to protect us from the danger of Salmonella hidden inside eggs.

But what is the real danger? How can something as small as an egg send someone to the hospital, let alone cause a multi-state outbreak?

There are four main ways that eggs become contaminated:

1. Biosecurity failures that introduce Salmonella into chicken coops
2. Pest infestations
3. Lack of proper cleaning and sanitization procedures
4. Improper holding temperatures

Let’s take a look at each of these factors individually.

Biosecurity Failures
Infected chickens may not show any signs of Salmonella infection. In fact, they rarely do because certain species of Salmonella do not make chickens sick. That is why it is important for egg producers to routinely test their chickens—especially because Salmonella infections in the ovaries can transfer into the egg.

Chickens are messy. They are animals, after all. Unlike us humans (and the more pampered house cats we know), chickens really do not care too much about cleanliness, especially where they walk, eat, or do the other things that nature intends them to do. This means that chickens will pick up any pathogens they encounter in their environment. If an animal, for instance, gets into a coop and exposes the coop to bacteria, the entire coop may become infected. If an infected chicken is introduced to the coop, the infection can spread. This is why it is so important to keep coops clean and free of any potential contaminants.

Pest Infestations
Rodents and flies are not just annoying, but like the spread of plague by fleas on rats, they also cause a huge problem when it comes to pathogens. Again, an entire coop of chickens can become infected through just a cluster of flies. Pests also can leave their own natural elements behind, creating another opportunity for more bacteria to colonize.

Improper Cleaning and Sanitization
The egg’s journey from hen to fork is littered with opportunities for bacterial contamination. As with any food processing facility, proper cleaning and sanitation are crucial. All the more reason why it is not surprising when Salmonella outbreak investigations unearth basic breakdowns in cleaning and sanitation programs. In this year’s Rose Acre Farm outbreak, U.S. Food and Drug Administration (FDA) inspectors observed that the facility’s cleaning procedures were “not being implemented by management and followed by sanitation employees,” that maintenance and sanitation employees were placing food contact equipment “onto floor, pallets, and equipment that was visibly dirty with accumulated grime and food debris, before placing the equipment into service,” and that “production and maintenance employees were observed touching non-food contact surfaces (i.e., face, hair, intergluteal cleft, production equipment with accumulated grime and food debris, floor, boxes, trash cans, inedible transport cans) and then touch[ing] shell eggs and food contact surfaces…”

Improper Holding Temperatures
Say it with us now: “Keep hot foods hot and cold foods cold.” You know the mantra. For those of us in the food safety field, it is ingrained in our brains. We are pretty sure most of us say it over and over during dinner parties when we have that one friend who just has to push the limits of the 2-hour rule.

But when it comes to eggs, proper holding temperatures are more than just a spoilage concern. Holding temperatures are an exposure concern, too. We all assume that eggs are pretty well protected, that their shell is their armor. People often assume that the egg inside will always be OK, despite any environmental exposures the shell may endure.

Dead wrong. The egg’s shell is porous. Bring yourself back to your ninth-grade biology class for a moment. Do you remember learning about cell structure and a little thing called osmosis? Well, eggs do that. When a cold egg is left out at room temperature, the water inside the egg will cause the egg to sweat—or rather transfer to the outside of the egg. This means that whatever pathogens may be lurking on the outside of the egg can do the reverse and pass through the shell into the inside of the egg. And what do we all know about pathogens? They like to grow and colonize. Something as minor as leaving an egg out at room temperature can lead to creating one’s own food poisoning bomb.

Salmonella Outbreaks
Time and again, Salmonella outbreak investigations reveal basic breakdowns in biosecurity, pest control, cleaning and sanitation, and holding temperatures. When it comes to Salmonella egg outbreaks, there really is nothing new under the sun.

These failures are why we repeatedly see outbreaks linked to eggs. The link between Salmonella and eggs is not new. We knew about it back in 1987, when 500 people became sick from eating raw eggs that had become contaminated by Salmonella transmission from the chicken’s ovary to the egg. We saw these same types of food safety violations during the Wright County Egg/DeCoster Farms outbreak in 2010—where FDA inspectors arrived to discover chicken coops teeming with flies, maggots, scurrying rodents, and overflowing manure pits. Wild birds were allowed free run of the coops, infecting laying chickens. Chickens that were obviously sick were allowed to mingle with healthy birds. And that is just a little about the laundry list of food safety violations in that outbreak. Investigations later revealed that these critical food safety violations went back decades.

But that was 8 years ago; surely the egg industry has learned from its mistakes. Surely after the DeCoster catastrophe, egg producers are always doing the right thing. Some are. But others still are not.

We don’t have to look any further than the 2016 Good Earth Egg outbreak and this year’s Rose Acre Farms outbreak to see that there is still a problem. Good Earth Egg failed to test their hens for Salmonella. Their biosecurity measures, or rather lack thereof, failed. Equipment was moved from the coops to the processing areas without first sanitizing it. Cleaning and disinfection systems failed. And don’t even get us started on the rodent infestation.

As for Rose Acre Farms, this latest tale of egg woe is like comparing Romeo and Juliet to Pyramus and Thisbe. Same story, different names. FDA’s investigation revealed pest infestations: “unacceptable rodent activity within a poultry house” and “flying insects throughout the egg processing facility…landing on food, food contact surfaces, and food production equipment”; biosecurity failures: “condensation dripping from the ceiling, pipes, and down walls, onto production equipment” (remember Peanut Corporation of American’s leaking ceiling?); and improper cleaning and sanitation: “insanitary conditions and poor employee practices observed in the egg processing facility that create an environment that allows for the harborage, proliferation, and spread of filth and pathogens throughout the facility…”[1] This year’s Salmonella egg outbreak (and ensuing recall of 207 million eggs) is just the latest of its kind. It’s a tale as old as time.

We are seeing the same violations lead to Salmonella outbreaks over and over. It makes you wonder: Do over a billion eggs need to be recalled and thousands more people become sick before the egg industry wakes up and follows the rules?

A Cage-Free Future
As the egg-producing industry moves toward a cage-free future, many consumers, regulators, producers, and even food safety advocates like us are wondering what this change will mean for food safety and Salmonella.

We are seeing some mixed emotions.

At one end of the spectrum, some egg producers have claimed that going cage-free will open up their chicken flocks to a new laundry list of environmental exposures and potentially lead to a greater risk of illness. But that assumes that cage-free means getting to go outside like free-range chickens. It doesn’t. In most cases, cage-free means just that. No cages. The birds are still cooped up in an indoor coop. They are still packed together. It is like having a seat at your favorite concert hall versus the same concert hall being standing room only. When it rains, there’s still a roof over your head.

Those in favor of the shift cite research showing cage-free production practices improve food safety, specifically studies like the 2009 Huneau-Salaün study[3] (which concluded that the prevalence of Salmonella was found to be higher in caged flocks) and the 2015 Penn State meta-analysis[4] (which concluded cage housing for chickens increases the risk of Salmonella contamination). A 2010 British paper went on to essentially say the same thing—that eggs from caged hens had 7.7 times greater odds of harboring Salmonella bacteria than eggs from noncaged hens.

There are others in the debate who do not necessarily care either way, because they believe that a cage-free shift will not do anything to benefit food safety but will rather appease the customer with a (perhaps misleading) sense that their eggs are now more humanely produced.

Will going cage-free allow for a more sterile environment? Or will it just make things dirtier? Will environmental conditions for laying hens actually be better? Will going cage-free mean more or fewer antibiotics? Or will it have no effect whatsoever? We will just have to see.

The critical question for egg-producing corporations will be: How strong is their food safety culture? Are corporations willing to pay for necessary testing? Are they willing to invest in quality equipment and training of their employees on food safety practices? With a huge investment in new equipment and facilities to allow for cage-free hens, coupled with a concern that the consumer market won’t pay the high premium prices for eggs, will more corners be cut? Will sanitization and cleaning practices be adhered to? These are the pressing questions, whether or not a cage-free shift is in the future of the egg industry.

Food Safety Culture
Ultimately, it all boils down to the egg producer’s food safety culture. You can have the best, most expensive processing equipment the industry has to offer and allow your free-range chickens to frolic in fields of beautiful St. Augustine grass. None of that will be enough to keep the consumer safe from foodborne illness if you have a poor food safety culture. Does your egg processing facility have sound biosecurity controls, pest controls, proper cleaning and sanitizing, and proper temperature holds? Without these, nothing else matters. In the end, there really is no mystery. The industry has had the tools to make our eggs safe all along.

Jory D. Lange Jr., Esq., is a national food safety lawyer in the Lange Law Firm, PLLC, who helps families who have been harmed in food poisoning outbreaks.

Candess Zona-Mendola is a food safety advocate and the senior trial paralegal of the Lange Law Firm, PLLC. She works closely with Jory to advance the firm’s food safety cases and is the editor of MakeFoodSafe.com, a food safety website.

Trendy se zdaleka netýkají jen módy, ale také například i potravin. V posledních letech se do čela žebříčku dostalo například dříve ne příliš používané avokádo, kadeřávek či plody Acai. Jaké potravinové trendy budou podle expertů vévodit příštímu roku?

Světem hýbe nová protialkoholická vlna, díky které profitují značky, které se soustřeďují na výrobu nealkoholických nápojů.

„Klasikou jsou nekofeinové a kofeinové nápoje. Alternativou k pivu jsou pak například chmelové ledové čaje mixované s perlivou vodou,“ říká Kelly Landrieuová, expertka z Whole Foods Market pro Huffington Post. Navíc doby, kdy supermarkety nabízely v sekci studených nápojů jen vody, sodovky, džusy a drinky pro sportovce jsou již dávno pryč. Na řadu přicházejí nápoje obohacené o vitamíny, potravinové doplňky a jiné tělu prospěšné látky.

„V nápojích se objevují takové přísady, jako je kolagen či kořen pampelišky. Pití, které prospívá vašemu trávení, má příznivé účinky i na vaši pleť,“ říká Melissa Abottová, viceprezidentka kulinářské skupiny The Hartman Group.

Potraviny plné adaptogenů

V dnešní úzkostlivé době si zákazníci rychle zvykají orientovat se na potraviny, které v sobě kromě živin ukrývají i přidané benefity. „Lidé například přes den vyhledávají potraviny, které pomáhají s klidnějším a kvalitnějším spánkem, aby následný den byli ještě produktivnější,“ říká Abottová.

Není proto divu, že velký boom zažívají i adaptogeny, což jsou rostliny nebo komplex fytolátek z rostlin, které zvyšují odolnost organismu vůči širokému spektru škodlivých faktorů (stresorů), a to jak chemických, fyzických nebo biologických. Spousta adaptogenů pochází z ájurvédské nebo tradiční čínské medicíny. Čím dál tím více je proto vidět ashvagandha neboli indický ženšen či houby reishi a chaga.

„Adaptogeny pomáhají organismu znovu nastolit rovnováhu. Patří mezi ně například bazalka posvátná, ze které si můžete připravit lahodný čaj, nebo kurkuma, která skvěle ozvláštní vaši kuchyni,” dodává odbornice na klinickou naturopatii Iveta Ječmík Skuherská.

Zdravé tuky

Pryč jsou dny, kdy vzestup zažívaly nízkokalorické diety. Současným trendům jde naproti jejich pravý opak v podobě paleo a keto stravování. Ptáte se, o co se jedná? Je to strava bohatá na zdravé tuky, které jsou bohatě zastoupeny například ve vejcích či másle.

„Lidé vyhledávají potraviny, které jim zajistí pocit sytosti, ale přesto obsahují minimum cukrů a slouží tedy jako čisté palivo,“ dodává Abottová. Zdravé tuky je pak podle ní nejlepší kombinovat s vlákninou, která je nejen vydatná, ale také přispívá ke správnému trávení.

Alternativní mouky

Setkáváte se v kuchařkách, televizi či na internetu s květákovou pizzou, vyrobenou z růžiček květáku? Pak věřte, že to je teprve začátek.

Klasickou mouku totiž začínají nahrazovat různá semínka, a dokonce i některé druhy zeleniny. Oblibě se těší například kokosová, mandlová či lískooříšková mouka. To stejné platí pro mouku umletou z máku, slunečnicových semínek či lnu.

Alternativní mouky nejsou skvělou volbou jen pro lidi, kteří chtějí konzumovat méně obilí, ale také pro ty, kteří mají nejrůznější dietní omezení či hledají výživnější alternativu k běžné mouce.

Zdroj: www.novinky.cz

Mateřské školky získávají speciální nástřik s nanočásticemi titanu. Děti budou díky němu lépe chráněny před různým nákazami. Jde o japonskou technologii, která za působení světla ničí bakterie, viry i plísně.

Technologii je možno použít ve zdravotnických zařízeních, potravinářském průmyslu, v MŠ a ZŠ atd.

 

Větší transparentnost, efektivitu a úspory. To vše má do potravinářského průmyslu přinést blockchain a IoT. Nové technologie si začínají osvojovat první firmy.

Blockchain a IoT prý přinesou revoluci do potravinářského průmyslu. Vyplývá to ze studie společnosti Juniper Research, podle které může sledování cesty potravin z farem až do regálů obchodů s využitím jmenovaných technologií výrazně snížit náklady prodejců, zejména díky zefektivnění dodavatelských řetězců. Dalším pozitivním důsledkem má být snížení rizika podvodů s potravinami.

Celkově by se mohlo během příštích pěti letech ušetřit díky eliminaci různých podvodů s potravinami více než 300 miliard dolarů.

„Například extra panenský olivový olej údajně pocházející z Řecka, často pochází zcela odjinud,“ uvádí jedna z autorek studie Morgane Kimmichová.

„Zájem o technologii blockchain pramení do značné míry ze skutečnosti, že díky němu mohou být jednotliví aktéři obchodu víc v obraze — od farmářů až po maloobchodní prodejce, kterým poskytuje transparentní platformu, díky které mohou dohlížet na celý dodavatelský řetězec.“

Autoři odhadují, že díky přijetí nových technologií do roku 2024 klesne objem škod způsobených nesrovnalostmi či přímo podvody v potravinářském průmyslu o 31 miliard dolarů, zároveň o 30 % mají klesnout náklady na dodržování předpisů.

Současný systém spoléhající převážně na papírování je dle Kimmichové neefektivní, vede k častým pochybením a je netransparentní. Neprospívá mu ani zapojení řady prostředníků. Blockchain a IoT mají tuto situaci změnit.

Zatímco IoT systémy mohou monitorovat polohu přepravovaného zboží či podmínky jeho skladování, blockchain je místem, kde tato data mohou být uchovávána a přístupna všem zainteresovaným účastníkům obchodu a zároveň chráněna před rizikem zneužití konkurencí.

Se závěry studie souhlasí též analytická společnost Gartner, podle které bude v roce 2025 blockchain využívat pětina předních světových obchodníků s potravinami.

„Blockchain může přispět i k posílení důvěry mezi zákazníkem a prodejcem,“ říká Joanne Jolietová z Gartneru.

Mezi firmy, které už se ke vznikajícímu trendu přidaly, patří například IBM, která v roce 2017 spustila blockchainovou síť Food Trust, ekosystém, jehož součástí je v současnosti 188 firem, včetně třeba Dole, Nestlé nebo Golden State Foods.

Obchodní řetězec Walmart pro změnu v loňském roce spustil pilotní projekt sledování dodávek manga a vepřového masa právě pomocí blockchainu.

A třeba kavárenský řetězec Starbucks spojil síly s Microsoftem za účelem vývoje blockchainového dodavatelského řetězce, skrz který by sledoval dodávky kávových zrn, a také vývoje aplikace, díky které by původ své kávy mohli snadno vystopovat i zákazníci.

Zdroj: computerworld.cz

Prosinec 2019/Leden 2020 digitální verze časopisu Food Safety Magazine je nyní online zde.

„Kuchaři, odhoďte zástěry a uvolněte prostor neúnavným robotům, které zvládnou produkovat chutné pokrmy nepřetržitě celý den,“ mohlo by brzy znít z úst majitelů restaurací a dalších gastronomických podniků. Poslední roky ukazují, že proces automatizace výroby už dávno není pouze záležitostí strojírenství, ale proniká i do dalších průmyslových odvětví, potravinářství a gastronomie nevyjímaje. Nastal čas, aby kuchtíci či cukráři dali svému řemeslu vale?

Ne, takhle daleko ještě opravdu nejsme a nejspíš několik dalších let nebudeme. Dlouhodobý trend ale naznačuje, že aspoň částečně musí lidé neživým pomocníkům cestu vyklidit i v zařízeních, která na trh dodávají veškeré potravinářské produkty a pokrmy – ať už jde o hromadně vyráběné a balené potraviny v továrnách, nebo o teplé jídlo servírované v obyčejných i těch nejluxusnějších restauracích. Potravinářství přitom dlouho patřilo k oblastem, které se robotizaci vyhýbaly buď úplně, nebo její vliv potlačovaly, a navzdory různým nevýhodám upřednostňovaly zaměstnance z masa a kostí. Jenže časy se mění, technologie spějí kupředu nepředstavitelným tempem a vlastníci podniků dělají vše pro maximální úspory nákladů a co největší efektivitu práce. A tady je výsledek.

PIZZA OD ROBOTA ZA PŮL MINUTY

Slova o robotech, jež na talíř servírují pokrm přesně podle vašeho gusta, mohou znít jako vtip a hudba budoucnosti. Jenže jak víme, v dnešním světě je od nápadu k realizaci velmi blízko. A tak nikoho nemohlo příliš zaskočit, když letos na konci června v Paříži otevřeli Pazzi – první plně automatizovanou restauraci na světě. Představte si její funkci asi takto: vstoupíte dovnitř, na dotykové obrazovce vyberete, na co máte zrovna chuť. Následně zaplatíte a během pár okamžiků už na vaší dobrotě pracuje trojramenný šikula. Ten vezme suroviny, nakrájí je, poskládá dle potřeby, a pokud je to potřeba, tak i tepelně upraví. To všechno za tak krátkou dobu, že by mu člověk mohl konkurovat jen těžko. Pizzu údajně zvládne zákazníkovi připravit za půl minuty, složitější jídla trvají o něco málo déle. „Plánování, příprava a konečná realizace projektu zapojujícího roboty do kuchyně zabrala celému týmu dlouhých 6 let. Úkolem projektu je rovněž implementovat nové technologie a robotiku do oblasti gastronomie a životního stylu,“ popsal český server Factoryautomation.cz, jenž se zabývá průmyslovou automatizací a robotikou obecně.

Restauračních zařízení fungujících na podobném principu dnes po celém světě najdete celou řadu. Namátkou bostonský podnik Spyce rozdělující převážně zdravá jídla do misek. Ale pařížská Pazzi je úplně první, která nepotřebuje žádný zásah lidské ruky. Asi není potřeba dodávat, že takových podniků bude napříč kontinenty přibývat, už jen proto, že pro strávníky jde o lákavou novinku a zábavnou podívanou a o něco, čím se rádi pochlubí svým kamarádům. Ale na prvním místě jde pochopitelně o peníze. „Pokud za kuchaře v kuchyni restaurace platíte 100 tisíc dolarů a provoz robotů vás za stejnou dobu a objem práce stojí 50 tisíc dolarů, pak je i firmám ze staré školy jasné, že jde o radikální rozdíl,“ nechal se už před pár lety slyšet Vishal Harpalani, zakladatel společnosti Automation Ventures investující do prací na automatizaci jídelního průmyslu.

S JOGURTY UŽ NEMANIPULUJÍ POUZE LIDÉ

Robotizované vaření v restauracích je sice zajímavé téma, ale hlavní trendy současné automatizace potravinářství musíme hledat jinde – za zdmi továren na výrobních linkách. Právě tam totiž dochází k největším, ačkoli na první pohled neviditelným změnám. Ty jsou přitom velmi čerstvé, jelikož ještě donedávna většina výrobců z různých důvodů preferovala lidskou pracovní sílu. „Stále existuje mnoho složitých a komplexních operací, na které současné technologie nestačí. U jiných činností je zase přítomnost lidského faktoru nezbytná a žádoucí, některé firmy si pak na ruční výrobě přímo zakládají,“ řekl loni serveru BusinessInfo.cz Michal Scholze ze společnosti Stäubli Systems. Ovšem i společnosti dávající přednost zaměstnancům začínají chápat, že minimálně částečné automatizaci se nevyhnou. Skládání do krabic, balení jednotlivých produktů nebo přesun mezi dopravníky, to vše zvládne robot efektivněji, rychleji a přesněji než člověk. Když navíc přičtete fakt, že stroj nepotřebuje prakticky žádné přestávky, začne vám být jasné, proč i potravinářský průmysl od lidí, byť často pobírají velmi nízkou mzdu, v mnoha případech upouští. V poslední době navíc odpadl i problém s nedostatkem zkušeností s používáním robotů, kterým byli výrobci potravin ještě donedávna pověstní.

U nás se symbolem potravinářské robotizace tak trochu staly jogurty, alespoň soudě dle dění v uplynulých měsících. Společnost Hollandia Karlovy Vary, která tyto mléčné výrobky na český trh dodává, na začátku letošního roku oznámila, že do svého závodu v Krásném Údolí zakoupila robota kompletujícího kartóny na paletu, dalšími třemi vybavila sklad partnerského podniku Hopi. „Jeden robot vybírá dle potřeby požadované příchutě, druhý robot mixuje a třetí umísťuje produkty v kartónech na připravenou paletu. Ta se automaticky zabalí a je připravená k expedici nebo uskladnění. Celý stroj obsluhuje pouze jeden pracovník a jeden manipulant odebírá palety mixovaného zboží pro další skladové manipulace,“ vysvětlil marketingový manažer Hollandie Jan Škoda. Jeho firma patří k těm, které k robotizaci přistoupily především kvůli nedostatku pracovní síly, s nímž se manuální pozice dlouhodobě potýkají napříč průmyslem. Do automatizace investovala také mlékárna Madeta, do výroby v Jindřichově Hradci pořídila plnicí linku za téměř 200 milionů korun.

NOVÉ TECHNOLOGIE V OLMĚ

Nedostatek pracovní síly ovšem řeší i v dalších mlékárnách, například v olomouckém podniku Olma. Ani tam se investicím do automatizace nevyhnou a využívají ji dnes a denně, jenže člověka v některých případech nenahradí, tak tomu ještě nějaký čas bude v celém potravinářském sektoru. Není tak divu, že z Hané zaznívají obavy, že do budoucna pracovníků v potravinářství ještě ubude. Letos Olma dokončila investici do nové technologické linky pro příjem, výběr a skladování syrového mléka. Zařízení umožňuje oddělené zpracování mléka pro různé skupiny výrobků podle jeho jakosti. A investicí je u jednoho z největších tuzemských mlékáren daleko víc. Zhruba 150 milionů korun šlo do linky na výrobu přírodních pařených sýrů, jimž chce Olma do roku 2020 rozšířit portfolio mléčných výrobků. „Finálním výsledkem projektu bude nový přírodní pařený sýr typu mozzarella určený jak pro tuzemský, tak i pro zahraniční trh,“ prozradili zástupci firmy.

HYGIENA JE DŮLEŽITÁ

Potravin vyráběných za pomocí robotů je samozřejmě mnohem víc a jen těžko dnes budete hledat velkého výrobce, který by v továrně nepoužíval žádný automatizovaný proces. Některé stroje slouží ke krájení, jiné mají na starost plnění, další výrobky pouze přesunují nebo s nimi jinak manipulují. Asi vám je jasné, že na tabulce čokolády, jež zakoupíte v supermarketu, nemá zásluhy pouze pilný pracovník u linky, ale hlavně vyladěné a přesné stroje, případně přímo roboty. Automatizační procesy už pronikly mimo jiné i do tak specifických odvětví, jako je například pivovarnictví. Věděli jste například, že vůbec první tzv. chytrý pivovar vznikl v České republice? Sídlí v Balónovém hotelu Raděšín nedaleko Žďáru nad Sázavou a na jeho řízení stačí jediný člověk. „Jedná se o plně automatizovaný pivovar, který je kompletně regulován a monitorován bez zásahu člověka. Namísto sládka se o pivo stará naše řídící jednotka,“ prozradil Adam Škorpík ze společnosti UniPi technology, která řešení pro pivovar realizovala. Tady už ale více než roboty pracují počítačové technologie.

Samostatnou kapitolou potravinářského průmyslu je výroba obalů. I v tomto případě je robotů zapotřebí především kvůli nedostatku pracovní síly, přičemž stejně jako u samotných potravin, i pro jejich balení platí určitá specifika, nejčastěji související s dodržováním hygienických standardů. „Hygiena při balení potravin pomocí průmyslových robotů je samozřejmě na prvním místě. Roboty musejí obsahovat potravinářské mazivo. Dále mohou mít povrchovou úpravu či návlek, díky kterému je možné robota snadno a pravidelně čistit vodou, různými čisticími prostředky, tlakovou vodou nebo vzduchem. Pokud to srovnáme s lidmi pracujícími v potravinářství, u nich samozřejmě záleží na jejich osobním přístupu k vlastní hygieně,“ řekl k tématu balení potravin roboty v roce 2016 Sales Manager společnosti FANUC Marek Hykl v rozhovoru pro web Factoryautomation.cz.

S robotizací zkrátka musíme už i v potravinářství počítat na každém kroku. Je téměř jisté, že v příštích letech jí nejprve naplno podlehnou továrny, a pak přijdou na řadu přímo gastronomické podniky. Nikdo samozřejmě netvrdí, že za patnáct nebo dvacet let v restauracích nenarazíme na živé kuchaře, roboty zatím zdaleka nezvládnou vše. Měli bychom si však zvykat, že už zdaleka nebudou jen součástí velkých manufaktur, ale i běžného života. Třeba právě toho gastronomického.

Zdroj: www.svetprumyslu.cz, Martin Schwarz

Seznam vysokých škol, kde je možnost studovat oblast potravinářství, naleznete zde.