NOVĚ: Videoškolení SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE

Na popud jedné pražírny kávy jsem zpracovala, v pořadí již třetí, videoškolení z oblasti kvality výroby v potravinářství.

Správná výrobní a hygienická praxe vám pomůže dodržovat hygienická pravidla tak, abyste neměli problémy se Státní veterinární správou nebo SZPI.

Na fotografiích Vám představím neshody, které se ve výrobních provozech nejčastěji objevují a které je nutné elimininovat. Dozvíte se, jaké jsou požadavky na výrobní prostory, zařízení a používané suroviny, osobní hygienu a sanitaci, ochranu proti škůdcům, údržbu a řízení cizích předmětů.

Videoškolení  je rozděleno do 6 částí, celková délka 2:25 hod. Cena za školení je 2.490 Kč.

Proškolte se kdykoliv a odkudkoliv, získejte osvědčení. Objednávejte zde.

Trendy evropského potravinářství 2022

Celoevropský zástupce výrobců potravin a nápojů FoodDrinkEurope vydal každoroční souhrnnou zprávu o struktuře potravinářství v EU.

Potravinářský průmysl v Evropě zaměstnává přes 4,6 milionu lidí, má obrat přes 1,1 bilionu EUR a působí v něm 294 tisíc společností. Vyplývá to z každoroční zprávy Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2022 o struktuře potravinářství v EU.

Zdroj: FoodDrinkEurope

V případě zájmu o školení nebo zavedení požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255 nebo využijte formu mého videoškolení.

Nové videoškolení na webu – požadavky standardu IFS Food v7

Potravináři, chystáte se na certifikaci podle normy IFS Food v7? Na e-shop jsem umístila nově natočené videoškolení, ve kterém Vám pomohu pochopit jednotlivé požadavky standardu.  Uvidíte fotografie neshod, které se ve výrobních provozech nejčastěji objevují a které je nutné elimininovat tak, abyste zvládli bez problému certifikační proces.

Budeme se věnovat všem oblastem standardu – infrastruktura provozu, osobní hygiena, sanitace, metrologie, řízení cizích předmětů, kontrola škůdců, hodnocení dodavatelů, přezkoumání požadavků zákazníka, údržba, krizový management a stahování výrobků z trhu, sledovatelnost, obrana závodu, postup pro prevenci falšování surovin, kultura bezpečnosti produktu aj..

Školení IFS Food je rozděleno do 9 částí, celková délka 4:19 hod. Cena 2.890 Kč.

Proškolte se kdykoliv a odkudkoliv, získejte osvědčení. Objednávejte zde.

 

Videoškolení požadavků standardu BRCGS Packaging Materials v6

Dne 1. 9. 2022 jsem na svém webu spustila E-shop s videoškoleními z oblasti kvality výroby v potravinářství a navazujících oborech.

Prvním e-kurzem se stalo videoškolení na požadavky standardu, určeného pro výrobce obalů pro potravinářský průmysl, BRCGS Packaging Materials v6.

Ve videoškolení Vám pomohu pochopit požadavky standardu BRCGS Packaging Materials v6 – infrastruktura provozu, osobní hygiena, sanitace, metrologie, řízení cizích předmětů, kontrola škůdců, hodnocení dodavatelů, přezkoumání požadavků zákazníka, údržba, krizový management a stahování výrobků z trhu, sledovatelnost, obrana závodu, postup pro prevenci falšování surovin aj..

Najdete zde příklady i praktické ukázky neshod pomocí fotodokumentace, které se ve výrobních provozech objevují a které je nutné elimininovat tak, aby vaše společnost zvládla bez problému certifikační proces.

Školení BRCGS Packaging Materials v6 je rozděleno do 9 částí, celková délka 3:45 hod.

Proškolte se kdykoliv a odkudkoliv, po absolvování obdržíte e-mailem osvědčení ze školení.  Platba kartou nebo přes účet.

Objednávejte zde

Přístup SZPI k rozlišení zabalené a nebalené potraviny při prodeji pečiva, ovoce a zeleniny

1. Deset rohlíků v PE sáčku jednoduše zavázaném – pečivo lze ze sáčku vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; považuje se za nebalenou potravinu dle čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a údaje požadované podle ustanovení § 8 zákona o potravinách lze umístit v těsné blízkosti potraviny.

2. Dva kusy tvarohového koláče na tácku, pevně obalené ve stretch fólii – jedná se o prodej, který je realizován v krátké době po zabalení potraviny, k němuž nedošlo na žádost spotřebitele (tj. mimo provozovnu výrobce); potravinu není možné vyjmout bez poškození obalu; považuje se proto za zabalenou potravinu. Údaje požadované v § 7 zákona o potravinách je nutno uvést přímo na obalu.

3. Veka vložená do neuzavřeného papírového sáčku, rozkrojená půlka chleba v PE sáčku – v případě, že se u půlky chleba jedná o vložení do PE sáčku v místě prodeje a nikoli o chleba zatavený do PE obalu ještě v rámci výroby, odpovídají oba tyto příklady potravině vložené bez žádosti spotřebitele do obalu, z nějž je možné je opět vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; příklady se považují za nebalené pečivo. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.

4. Obaly obsahující více druhů pečiva s možností otevření a opětovného uzavření – tato varianta balení pečiva se v rozhodných znacích neliší od variant popsaných v bodech 1) a 3), když se jedná rovněž o pečivo vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který ho umožňuje bez svého poškození opět vyjmout.

Je potřeba upozornit, že v tomto případě může docházet ke vzájemné kontaminaci alergeny a jinými složkami (posypy, odlomky apod.), smísení dopeků, čerstvého pečiva a potravin s různým DMT (rozdílná údržnost potravin s různými náplněmi, tvarohové apod.).

Zvýšené riziko vzájemné kontaminace a ovlivnění jednotlivých kusů pečiva není však znakem rozlišujícím mezi zabalenou a nebalenou potravinou. Nejedná se o kritérium, které by příslušné definice nebalené/zabalené/balené potraviny zohledňovaly. V tomto případě se tedy potraviny považují rovněž za nebalené potraviny, u nichž musí být uvedeny údaje podle § 8 zákona o potravinách. Povinné informace nalezne spotřebitel na regálových etiketách.

5. Bedýnky složené ze zbytkového ovoce a zeleniny – nepochybně se opět jedná o potraviny vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který tyto potraviny umožňuje opět vyjmout, aniž by byl poškozen; považuje se proto za nebalenou potravinu. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.

Zdroj: Úřední věštník Evropské unie

V případě zájmu o školení BRCGS Packaging Materials nebo zavedení požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255 nebo využijte formu mého videoškolení.

E-shop s videoškoleními – standardy kvality v potravinářství

Dne 1. 9. 2022 jsem na svém webu spustila E-shop s videoškoleními z oblasti standardů kvality výroby v potravinářství a navazujících oborech.

Proškolte se kdykoliv a odkudkoliv, po absolvování obdržíte e-mailem osvědčení ze školení.

Prvním e-kurzem se stalo školení na požadavky standardu BRCGS Packaging Materials v6, který je určen pro výrobce obalů pro potravinářský a kosmetický průmysl.

Další  potravinářská školení jsou již ve výrobě,  s předpokládaným termínem zveřejnění v polovině listopadu.

E-kurzy objednávejte zde.

Potraviny na pranýři slouží spotřebitelům 10 let

Potraviny na pranýři slouží spotřebitelům 10 let, zveřejnily 5 752 nevyhovujících potravin a nově budou informovat o zakázaných webech

V roce 2012 spustila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spotřebiteli velmi žádanou službu – web potravinynapranyri.cz (PnP). Za deset let zde SZPI informovala spotřebitele o zjištění 5 752 šarží nevyhovujících potravin, z toho 2 664 nebezpečných, 1 690 falšovaných a 1 398 nejakostních.

Jedná se o evropsky unikátní projekt v rychlosti zpřístupnění informace spotřebitelům a v míře detailnosti – u každé potraviny je uveden její název, výrobce, šarže, prodejce, typ pochybení a fotodokumentace.

Zájem spotřebitelů byl od počátku mimořádný, během prvních 24 hodin si stránku zobrazilo 200 000 unikátních návštěvníků, kteří si zobrazili 4 miliony položek. Právě hlasy spotřebitelů přinesly projektu cenu českého internetu Křišťálová lupa a ocenění Mobilní aplikace roku.

„Za deset let fungování se Potraviny na pranýři se všemi svými odnožemi staly nedílnou součástí tuzemského trhu s potravinami, pomáhají spotřebitelům činit kvalifikovaná rozhodnutí a kultivují výrobce i prodejce.“ uvádí ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula.

„Přes počáteční odmítání ze strany části provozovatelů jsou Potraviny na pranýři respektovány a využívány i samotnými provozovateli mj. pro monitorování situace na trhu.“ zdůrazňuje ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

SZPI projekt průběžně rozšiřuje o mnoho odnoží. V roce 2013 Potravinářská inspekce zahájila provoz mobilní aplikace PnP, kterou si stáhlo 71 000 uživatelů pro operační systémy Android a iOS (a dříve i Windows). Kromě přehledu kontrolních zjištění zde mohou spotřebitelé podávat podněty.

Informace i o vyhovujících potravinách naleznou spotřebitelé na PnP od roku 2013 v sekci Tematické kontroly. Zde SZPI zveřejňuje výsledky uzavřených kontrolních akcí s přehledem všech vyhovujících i nevyhovujících vzorků.

V roce 2015 byla SZPI pověřena kontrolou provozoven společného stravování (restaurace, kavárny, rychlé občerstvení atd.) a zároveň na PnP otevřela sekci Uzavřené provozovny. Tam spotřebitelé naleznou detailní informace o provozovnách, které inspektoři SZPI uzavřeli pro neakceptovatelnou hygienickou situaci.

SZPI s projektem PnP míří i na mladší spotřebitele, kteří upřednostňují komunikaci na online sociálních sítích. V roce 2014 proto SZPI spustila profil PnP na Facebooku (36 500+ sledujících uživatelů) a Twitteru (5 200+ sledujících uživatelů) a od roku 2016 na Instagramu (cca 2 000 sledujících uživatelů).

Potravinářská inspekce se mnoho let a se vrůstající intenzitou věnuje kontrole online forem prodeje, zejména e-shopům, prodeji přes sociální sítě, internetovým bazarům apod. V roce 2019 SZPI na PnP zprovoznila sekci Rizikové weby, kde spotřebitele varuje před e-shopy závažně porušujícími právní předpisy ČR a EU, jež zpravidla sídlí mimo EU a dle dosud platného právního rámce vůči nim nebylo možné přijmout adekvátní opatření.

Novela zákona o potravinách (č. 146/2002 Sb.) účinná od 1. 10. 2022 pověřila Potravinářskou inspekci pravomocí nařídit blokaci webových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo s obsahem závažně porušujícím právní předpisy. Blokaci musí provést všichni poskytovatelé služby přístupu k internetu v ČR do 15 dnů od uvedení na „seznamu blokovaných internetových stránek“. Tyto stránky budou mj. uvedeny na PnP v sekci Rizikové weby se zdůrazněním, že jde o stránky v ČR blokované.

Pravomoc nařídit blokaci uvedených webů přispěje k řešení dlouhodobého problému, kdy provozovatelé webů registrovaných mimo EU mohli cílit na tuzemského spotřebitele nabídkou zboží v českém jazyce, za české koruny a možností zasílat zboží do ČR, přičemž nebylo možné je donutit dodržovat právní předpisy ČR a EU. Prostřednictvím podnětů ke kontrole si na porušování svých práv stěžovalo významné množství tuzemských spotřebitelů.

Zpracoval: Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí

V případě zájmu o školení Správné výrobní a hygienické praxe nebo zavedení požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255 nebo využijte formu mého videoškolení.

Spotřeba potravin v infografice

Český statistický úřad zveřejnil infografiku s údaji o spotřebě základních komodit v ČR. Kolik konzumujeme hovězí masa nebo ovoce jižního pásu?

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

V případě zájmu o školení Správné výrobní a hygienické praxe nebo zavedení požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255 nebo využijte formu mého videoškolení.

 

 

 

 

Příručky správné výrobní a hygienické praxe

Správnou hygienickou praxí se rozumí dodržování všech právem upravených hygienických požadavků, uplatnění hygienických pravidel a povinností v procesu výroby potraviny a při jejím uvádění do oběhu. Na základě přímo aplikovatelného předpisu Evropského Společenství členské státy podporují vypracování vnitrostátních pokynů pro správnou hygienickou praxi a pro používání zásad HACCP.

Ministerstvo zemědělství zveřejňuje pravidla správné hygienické praxe ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky a v české technické normě.

Seznam platných příruček správné výrobní a hygienické praxe:

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

V případě zájmu o školení Správné výrobní a hygienické praxe nebo požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255, přes kontaktní formulář nebo využijte videoškolení na mém webu.

Klamavá označení místa původu potravin

Ministerstvo zemědělství České republiky a Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňují na nutnost dodržování požadavků právních předpisů v oblasti informování spotřebitelů o skutečném místě původu potravin.

Obecně

Výše uvedené souvisí s naléhavou situací týkající se celé řady potravin, které mají na etiketě klamavý odkaz na místo provenience, resp. místo původu výrobku. Jedná se o případy, kdy potravina svým označením vytváří dojem, že má vztah k určitému geografickému místu, na kterém není vyráběna, přičemž na potravině či etiketě současně není uvedeno skutečné místo původu této potraviny.

V obdobných případech je spotřebitel jednoznačně uváděn v omyl ohledně skutečného místa původu potraviny, čímž dochází k nežádoucímu rozporu s platnou legislativou.

V následujícím článku bychom Vám rádi přiblížili základní terminologii a právní regulaci v oblasti označování potravin zemí původu nebo místem provenience a aktuální téma klamání spotřebitelů v souvislosti s těmito označeními.

Místo původu potravin

Úvodem je namístě upřesnit terminologii v oblasti této problematiky, a to sice dva základní pojmy, jimiž jsou „země původu“ a „místo provenience“.

Za „zemi původu“ potraviny se obecně považuje země, kde byla potravina vyrobena. Pokud její výroba probíhala na území vícero zemí, pak se za zemi původu potraviny považuje země, kde došlo k jejímu poslednímu podstatnému zpracování.

„Místem provenience“ se pak rozumí místo, o němž je uvedeno, že z něj potravina pochází, a které není „zemí původu“ ve smyslu výše uvedené definice. V kontextu výše popsaného tak může být místem provenience například město, region, skupina zemí apod.

Právní regulace

Základní pravidla stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení“), dle něhož obecně nesmějí být informace o potravinách zavádějící, a to mimo jiné, pokud jde o místo provenience.

Pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience, to je na potravinách povinné, pouze pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečného místa původu potraviny, zejména pokud by informace připojená k potravině, tj. název nebo etiketa jako celek, naznačovala, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience, než ve které byla vyrobena.

Situaci potenciálního uvedení spotřebitele v omyl ohledně skutečného místa původu potraviny lze ilustrovat na následujícím příkladu:

Na balené rýži jsou uvedeny výlučně údaje o české firmě a z těchto údajů vyplývá, že tato firma rýži balila – zde není dle názoru Státní zemědělské a potravinářské inspekce spotřebitel uváděn v omyl, pokud jde o původ rýže, neboť je obecně známou skutečností, že v České republice se rýže nepěstuje, a ačkoli se spotřebitel nedozví, odkud rýže fakticky pochází, není tím uváděn v omyl.

Pokud by však obal rýže obsahoval jakékoli texty, obrázky, grafiky atd., které by navozovaly dojem, že rýže byla vypěstována např. v Itálii, ačkoli je ve skutečnosti zemí prvovýroby Indie, pak už by bylo nutné spotřebitele náležitě o skutečném místě původu potraviny informovat.

V zásadě tedy platí, že země původu a místo provenience jsou dobrovolně uváděnými údaji na potravinách, ledaže by v důsledku absence této informace na potravině docházelo ke klamání spotřebitele. Výjimku z tohoto pravidla představuje pouze několik kategorií potravin, kde je uvedení země původu povinné (např. maso, čerstvé ovoce a zelenina, vejce, víno, panenské oleje, med a lovné oblasti u ryb).

Primární složka

Zvláštní pravidla pak platí v případě, kdy je na potravině uvedena země původu nebo místo provenience potraviny a nejedná se o stejnou zemi nebo místo, z nichž pochází její primární složka, za niž se v praxi obvykle považuje složka, které je více než 50 % nebo která má pro danou potravinu zásadní význam.

V takovémto případě musí být na potravině uvedena rovněž země původu nebo místo provenience dané primární složky, nebo informace o tom, že se země původu nebo místo provenience primární složky liší od země původu nebo místa provenience potraviny.

Pokud však není uvedena země původu nebo místo provenience, neuvádí se ani původ primární složky.

Aktuální situace

Ministerstvo zemědělství České republiky obdrželo několik indikací o výskytu výše uvedeného klamavého označování o skutečném místě původu, zejména v sektoru piva. Situace se však zcela nepochybně týká i všech ostatních sektorů výroby potravin.

Ačkoli Potravinářská komora České republiky v této souvislosti avizuje, že v řadě zjištěných případů je tento nežádoucí stav zapříčiněn např. přesunem výroby z jejího historického začátku, nebo má jiné reálné opodstatnění, je třeba vést v patrnosti, že spotřebitel musí být bezvýjimečně informován o aktuálním skutečném místě původu v současnosti.

Proto zde Potravinářská komora České republiky pro naplnění potřeby jasného informování spotřebitele doporučuje uvádět informaci o skutečném místu původu, a to ve stejném zorném poli jako případný odkaz na historické a již neaktuální místo výroby.

Závěr

Jak je popsáno výše, Ministerstvo zemědělství České republiky, Státní zemědělská a potravinářská inspekce i Potravinářská komora České republiky považují aktuální nežádoucí stav věcně související s klamavým označováním potravin za skutečně naléhavý a opakovaně upozorňují na nutnost dodržování požadavků všech platných legislativních předpisů, včetně speciálních požadavků na informování spotřebitele o skutečném místě původu potravin.

V zájmu předcházení sankcím, které hrozí v případě nežádoucích zjištění, jakož i maximálního možného vyvarování se klamání spotřebitele ze strany provozovatelů potravinářských podniků, nelze než doporučit řádně reflektovat právní regulaci a doporučení příslušných orgánů a uvést označení skutečného místa původu potravin do souladu s relevantními pravidly.

Zdroj: www.peytonlegal.cz

V případě zájmu o školení Správné výrobní a hygienické praxe nebo požadavků standardů kvality IFS Food, BRCGS Food, FSSC 22000, BRCGS Packaging Materials nebo TESCO Standards mě kontaktujte na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255, přes kontaktní formulář nebo využijte videoškolení na mém webu.