Pro obor pohostinství prý platí zase už nějaká nová vyhláška. Je to pravda?
Je to tak, ale nejde o vyhlášku. Od 1. 1. 2006 vstoupila v platnost nová evropská legislativa. Pro stravovací provozy je z ní nejvýznamnější nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin.
A jak je to s českými vyhláškami? Ty už neplatí?
Ne tak docela. Řešení vztahu nařízení ES a národního předpisu členského státu se označuje jako adaptace. Ta spočívá ve změně národního předpisu tak, aby nebyl v rozporu s nařízením ES, ani s ním nebyl duplicitní. Do doby, než se provede adaptace národní právní úpravy, se uplatňuje aplikační přednost nařízení (tj. uplatňují se přednostně) před národním předpisem (tím se myslí vyhláška, zákon i nařízení vlády).
Tak co tedy platí a co ne?
Dosavadní česká legislativa, tedy především vyhláška č. 137/2004 Sb., pozbývá platnosti v těch ustanovení, kde se s nařízením (ES) č. 852/2004 překrývá nebo tam, kde je s nařízením v rozporu. Během určitého přechodného období by se národní předpisy měly dostat s novou evropskou legislativou do souladu.
Znamená to, že už musím zase znovu něco upravovat a předělávat?
Dobrá zpráva je, že naše národní legislativa měla zapracovány požadavky, které byly přejaty i do nového nařízení, takže pokud váš podnik a provoz v něm opravdu splňoval podmínky vyhlášky č. 137/2004 Sb., nemusíte se obávat, že by nevyhovoval nařízení (ES) č. 852/2004.
V čem je tedy nařízení (ES) č. 852/2004 jiné a hlavně, co to znamená pro mne a můj podnik?
To nové v nové evropské legislativě lze shrnout – i když bez nároku na úplnost – do několika základních bodů. Nejprve je to určité zjednodušení používaných pojmů. Už se nerozlišují pojmy jako potraviny a pokrmy a všechny podniky včetně restaurací a jiných provozoven společného stravování jsou označovány jako potravinářské podniky. Nová legislativa se namísto přesného určování úplně všeho a snahy myslet úplně na všechno snaží spíše stanovit určité minimální požadavky na potraviny a podmínky práce s nimi, pod které by se nikdo neměl dostat. Dále klade zvláštní důraz na dodržování teplotního řetězce což zjednodušeně znamená, že to, co má být teplé, musí zůstat teplé, a to co má být studené, musí zůstat studené. Porušení teplotního řetězce, ať teplého nebo studeného, totiž pro potraviny vždy znamená významné zdravotní riziko. Další novinkou je požadavek sledovatelnosti.
Co je to sledovatelnost?
Tím se myslí schopnost provozovatele doložit původ zpracovávaných surovin, a pokud dodává své výrobky ještě někomu dalšímu než konečnému spotřebiteli (tedy někomu jinému než hostu u stolu v restauraci), tak musí mít k dispozici údaje o těchto dodávkách. Říká se tomu zjednodušeně „krok vpřed, krok vzad“.
To musím zavést nějakou novou papírovou agendu?
V drtivé většině případů rozhodně ne. „Krok vzad“ znamená mít k dispozici doklad o původu zpracovaných surovin, což je zpravidla běžný dodací list nebo i faktura. Tyto doklady však musí mít všechny náležitosti. Zboží by vždy mělo pocházet od tzv. „bezpečných dodavatelů“, kterými nejspíš budou všichni vaši oficiální výrobci nebo dodavatelé, o kterých víte, že jsou kontrolováni dozorovými orgány. A co se týká „kroku vpřed“, tak to je v případě dodávky vašich výrobků (pokrmů) dalšímu odběrateli vámi vydaný dodací list, převodka nebo podobný doklad. Měly by na něm být údaje o druhu, množství, době výroby, udržitelnosti (doba spotřeby) dodávaných výrobků a datu dodání. Zjednodušeně komu, kdy, co a kolik bylo dodáno.
Co dalšího nová legislativa přináší?
Velmi významný je určitý posun v nahlížení na odpovědnost provozovatele. Ve všech nových předpisech je zdůrazněna přímá odpovědnost provozovatele za bezpečnost výrobku. S tím se pojí i požadavek, aby byl provozovatel schopen doložit, že si je opravdu vědom možných rizik při činnosti, kterou provádí, a zároveň že tato rizika účinným způsobem ovládá. V praxi to znamená zavést některý z postupů založených na principu HACCP.
Co to je?
V zásadě jde o systém sebehodnocení (samokontroly), který by měl vést ke snížení možného rizika a z něj vyplývajícího možného maléru, že host v restauraci nebo strávník v jídelně dostane něco špatného.
Vždyť ale máme vyhlášky a nařízení. To nestačí?
Zatímco např. vyhláška č. 137/2004 Sb. a teď především nařízení (ES) č. 852/2004 nám obecněurčuje, co a jak máme dělat, systém kritických bodů po nás chce, abychom se zamysleli nad tím, co a jak děláme v naší provozovně doopravdy.
A to je to, čemu se říká „hacap“?
Ano, říká se tomu tak. Je to odvozeno od anglické zkratky HACCP – Hazard Analysis Critical Control Points. Správně to přeložit do češtiny není zrovna jednoduché. Již od samého počátku se šíří chyby, které se do značné míry podílí na všeobecně nesprávném pochopení celé věci. Anglické sloveso „to control“ se nepřesně překládá českým slovem „kontrolovat“. To je však špatně, správný význam je „řídit, ovládat“. Stejně tak anglické slovo „critical“ znamená spíše „rozhodující, nejvýznamnější“ než „kritický“. A tak asi obsahově nejsprávnější překlad by měl být „systém rozhodujících bodů pro ovládání nebezpečí na základě analýzy“.
Kdo si tohle vymyslel?
Celý systém vznikl v souvislosti s kosmickým výzkumem v americké kosmické agentuře NASA. Hledaly se cesty, jak zabránit možným zdravotním problémům kosmonautů způsobeným stravou. Později systém převzala americká armáda a začala požadovat, aby se tento systém zaváděl u výrobců a dodavatelů potravin pro americké vojáky. Takto se systém dostal do Evropy. Postupně se v jednotlivých zemích stával součástí zákonných podmínek pro podnikání, nejprve v potravinářské výrobě, a nakonec i u dodavatelů a prodejců potravin a v oboru pohostinství.
Nechme historie. O co tedy jde?
Každá stravovací služba je ve skutečnosti systém, kde na začátku jsou nakoupené suroviny, které je nutné přijmout, skladovat, očistit, mechanicky a tepelně zpracovat a zpracované uchovávat. Na konci jsou pokrmy, které podáváme našim hostům. Tomu se správně říká uvedení potravin a pokrmů do oběhu. Na této cestě jsou suroviny, polotovary a nakonec i připravené pokrmy vystaveny různě velkému riziku možné kontaminace.
Kontaminace? To znamená, že se jídlo zkazí?
Slovem kontaminace se nejčastěji myslí jídlo zkažené nějakými mikroorganismy, tedy kontaminaci mikrobiální. Vedle toho však ještě existuje nebezpečí kontaminace chemické a fyzikální.
Chemická a fyzikální kontaminace jídla? Jak k ní může dojít?
Chemická kontaminace může být způsobena například tím, že někdo použije chemický prostředek na dezinfekci pracovních ploch, ale nedostatečně je opláchne čistou vodou. Když se na takovéto ploše pracuje s potravinami, může dojít k tomu, že se do nich zbytky dezinfekce dostanou. K fyzikální kontaminaci dochází, když se do jídla dostane předmět, který tam nepatří – tedy např. kousek skla, kovová špona z plechové konzervy, kousek z drátěnky na nádobí, štětina z kartáče, kousek omítky z opadávající zdi, kousek materiálu z krájecí desky nebo špalku atd.
Co tedy postup založený na principu HACCP chce, abych udělal?
V podstatě tři věci:
- Dobře se zamyslet nad tím, co a jak se doopravdy ve vašem konkrétním podniku dělá; jak sesuroviny přijímají, jak se skladují, jaké způsoby tepelné úpravy se používají, jaké typy pokrmůpřipravujete a jaké k tomu používáte technické zařízení. Udělat si inventuru a zjistit v jakém stavu je prostředí provozovny z hlediska vybavení, možnosti udržování čistoty apod. Jde tedy o jakési komplexní zmapovaní situace.
- Na základě této analýzy stanovit, kde je ve vašem systému nebezpečí možné kontaminacenejvětší, a případně určit kontrolní a kritické body.
- Dát dohromady potřebnou základní dokumentaci a případným identifikovaným kritickýmbodům určit parametry: tzv. kritickou mez, způsob a frekvenci kontroly, nápravné opatřenípro případ, že kritická mez je překročena, a dokument, ve kterém se budou výsledky našich kontrol zaznamenávat.
Kontrolní body a kritické body – mezi nimi je nějaký rozdíl?
Ano. Jako kontrolní bod si můžeme určit každý okamžik, kdy je podle nás nutné, aby se něco kontrolovalo – například teplota nebo dodržovaný čas. Ale může to být třeba i jenom vizuální kontrola čistoty nějakého předmětu nebo zařízení. Pokud nebude možné předcházet riziku ohrožení zdraví zákazníka jednoduššími opatřeními (např. změnou postupu, opravou či výměnou zařízení, zacvičením pracovníka a jeho důslednější kontrolou), bude takovýto bod zvolen jako kritický. Z toho pak vyplývají další povinnosti, které je nutné splnit.
Které to jsou?
Kritickému bodu musí být přiřazena tzv. kritická mez a nápravné opatření pro případ, že stanovená kritická mez bude překročena.
Co znamená kritická mez?
Kritická mez je nějaká konkrétní a jasná hodnota, jejímž dodržením ovládáme možné riziko v daném bodě. Takovouto hodnotou je například teplota, čas apod. V některých případech může být kritickou mezí i tak jednoduchá věc jako to, zda je nějaký předmět například přepravka – viditelně čistý či nikoliv. Může to být i zhodnocení správné propečenosti masa.
A nápravné opatření?
Máme identifikovaný kritický bod a jemu přiřazenou kritickou mez, a dále určíme, jak často se bude provádět kontrola. Musíme ale také zcela jasně určit, co se má stát, když zjistíme, že kritická mez byla překročena.
Co takovým nápravným opatřením může být?
Cokoliv, čím vyloučíme možnost kontaminace potravin: od okamžitého uvedení na správnou teplotu, až po jejich vyřazení z oběhu čili likvidaci. Co se má udělat, musí být jasně stanoveno předem.
A kde si takový systém najdu?
Hotový systém, který by bylo možné mechanicky uplatnit v jakémkoliv stravovacím zařízení, nalézt nelze. Zásadní rozdíl mezi hygienickou vyhláškou a systémem kritických bodů spočívá v tom, že zatímco vyhláška je jasně daná a platná pro všechny, systém kritických bodů je nutné upravit a zavést podle skutečné situace v každém jednotlivém podniku. Jinými slovy – každá hospoda musí mít svůj vlastní.
To ale vypadá dost složitě. Systém HACCP opravdu musí mít všichni, včetně výčepu piva, kde k jídlu prakticky nic není?
Podle vyhlášky č. 137/2004 Sb. se tato povinnost vztahovala na každého – od školní jídelny přes běžnou restauraci až po stánek s občerstvením někde na plovárně. Tak se určitě stalo, že tento systém v plné podobě je dnes již v mnoha podnicích zaveden. Většinou, i když to vyhláška připouštěla, nebylo v řadě případů využito ani možnosti systém zjednodušit. Nová evropská legislativa naštěstí lépe upravuje požadavky pro „malé i střední provozovny“ a umožňuje – podle složitosti a rozsahu provozu – se s tímto požadavkem vypořádat i alternativními, méně náročnými způsoby.
Kolik takových způsobů existuje?
Kromě již zmíněného plného systému HACCP existují ještě dvě další možnosti jak zákonné podmínky nové legislativy splnit. Pro ty nejjednodušší provozovny, kde se často jedná o pouhý prodej nápojů a potravin (např. studených pokrmů) získaných od dodavatelů, by mělo stačit, když provozovatel doloží splnění bezpodmínečně nutných požadavků (nezbytných požadavků) uvedených v nařízení (ES) č. 852/2004. Vyšším stupněm, který je ale stále ještě podstatně jednodušší než plný systém HACCP, je uplatnění postupů správné praxe. Vždy půjde o míru rizika, kterou činnost v provozovně představuje. Podle toho bude muset být zpracován i jednodušší systém sebehodnocení (samokontroly).
Já si myslím, že v mém podniku je správná praxe zavedena. Znamená to, že už tedy nic dalšího nemusím?
Nezapomínejte na zákonnou povinnost doložit, že víte, co a jak děláte, proč to tak děláte, a že jste na žádné možné riziko nezapomněl. To se samozřejmě bez nějaké alespoň základní dokumentace neobejde. Jsou to například již zmíněné dodací listy, kterými můžete doložit původ surovin, zdravotní průkazy zaměstnanců, kterými dokládáte zdravotní způsobilosti pracovníků, doklad o kontrole kvality vody v případě vlastní studny, doklady o školení zaměstnanců, doklad, že se provádí desinsekce a deratizace, atd. Forma dokumentace nikde není stanovena. Jde o přehledné uspořádání informací tak, aby byly využitelné pro potřeby provozu. Děláte přece i občasnou kontrolu jak je proveden úklid, všímáte si i zda fungují všechna zařízení, zejména ta, co zajišťují ohřev (např. el. trouby a konvektomaty), chlazení (např. chladničky, mrazicí zařízení), apod. Jinými slovy – ověřujete plnění požadavků. A je ve vašem zájmu, v případě potřeby dokázat, že riziková místa máte pod kontrolou. Některé dokumenty vám možná chybí a bude potřeba je doplnit; např. sanitační řád, aby bylo zřejmé, kdo za co při úklidu zodpovídá, kdy se co čistí a případně jaké čisticí prostředky na to používá.
Takže už není potřeba zpracovávat složité dokumenty a vést administrativně náročné záznamy?
Haldy papírů a složité záznamy pramení z naprostého nepochopení účelu postupů založených na principu HACCP. Měl by to být nástroj, který má pomoci a ne zatěžovat. Běhání s teploměry lze přeci nahradit kontrolou tak, jak se běžně provádí: posoudíte podle smyslových znaků, zda je maso správně propečené, zda se polévka opravdu vaří apod. Náročnější způsoby zpracování dokumentace je nutné vést v provozech, které se více podobají průmyslové výrobě pokrmů, případně poskytují stravování „citlivým osobám“, což jsou např. děti, staré a nemocné osoby apod.
Ještě jednou tedy k „plnému“ HACCP (systému kritických bodů). Jak takovýto zpracovaný systém ve skutečnosti vypadá?
Zjednodušeně lze říci, že zpracovaný systém sestává ze dvou částí. Tou první je soubor dokumentů, které tvoří tzv. příručku HACCP, druhou část představují protokoly, se kterými se pracuje v provozu.
Co všechno má příručka HACCP obsahovat?
Měly by tam být všechny základní dokumenty, které jsou určující pro provoz a systém kritických bodů. Z těch nejdůležitějších lze jmenovat živnostenský list, provozní řád, sanitační řád, doklady o tom, kdo a jak provádí opatření proti škůdcům (tzv. DDD), a dále souhrn dokumentů, které tvoří vlastní plán HACCP. Tyto dokumenty je vhodné shromáždit a uspořádat přehledně v jednom svazku, například v šanonu. Později se tyto dokumenty mění a doplňují pouze tehdy, když dojde k nějakým zásadním změnám v systému provozu.
Jaké změny máte na mysli?
Takovou změnou může být například zakoupení nového technologického zařízení nebo, zavedení zcela nového typu pokrmu do výroby – třeba když začnete sami vyrábět cukrářské výrobky, které jste do té doby kupovali od výrobců. Důvodem také může být změna v zásobování – například když namísto mraženého masa začnete odebírat jateční maso ve velkých kusech, které si budete sami bourat apod.
A ta druhá část systému kritických bodů – ony zmíněné protokoly?
Jedná se o protokoly, se kterými se skutečně pracuje v provozu. Do nich se zaznamenávají výsledky kontrol, zapisují se záznamy o vyřazení potravin z oběhu, záznamy o provedeném úklidu a sanitaci atd. Proto je praktické tyto protokoly připravit jako volné listy nebo menší sešitky. Vyplněné rotokoly se potom archivují a stávají se součástí dokumentace HACCP.
A vlastní plán HACCP? Ten je pro systém kritických bodů asi to nejdůležitější, že?
Ano. Plán HACCP je vlastním jádrem dokumentace systému kontrolních kritických bodů.
Co všechno v něm má být uvedeno?
Hned na začátku by měl být uveden tým HACCP, tedy jmenný seznam osob, které se na systému kritických bodů a práci s ním podílejí. Dále jsou v něm vyjmenována všechna případná rizika, vysvětleny základní pojmy a vypsány všechny technologické postupy, které se v daném provozu používají. Proto je nutné, aby plán HACCP vznikl na základě skutečnosti daného provozu. Když jej někdo od někoho „opíše“, může se stát, že se bude v plánu zabývat nějakým postupem, který ve skutečnosti nepoužívá, nebo naopak na nějaký zapomene.
A není to jenom nějaký štos papírů, které se založí do šanonu, a potom už k ničemu nejsou?
Dobře a rozumně sestavený plán HACCP by měl sloužit také jako snadno dostupný a přehledný zdroj důležitých informací. Například můžeme zapomenout, jaké jsou správné teploty pro skladování určitých typů surovin apod. Právě takovou informaci bychom tam měli snadno najít.
Je vůbec možné, aby si toto všechno někdo udělal sám?
Vypadá to všechno hodně složitě, ale možné to samozřejmě je. Bude ale zapotřebí tomu nějaký čas věnovat a samozřejmě si pár věcí nastudovat nebo se nechat proškolit. Také je možné si nechat třeba jen část, např. analýzu nebezpečí, vypracovat odborníkem.
A co když na to nemám ani čas ani chuť. Je možné, aby to pro mne udělal někdo jiný?
Samozřejmě. Ale ani to nebude zcela jednoduché.
V čem je problém, když mi to bude dělat někdo jiný?
Hlavní problém je stejný jako při jakémkoliv nákupu zboží nebo služeb – zda dostanu za své peníze odpovídající kvalitu.
V čem spočívá kvalita systému HACCP?
Především by dobrý systém neměl být jenom svazek papírů, abychom měli co ukázat kontrolním orgánům, ale měl by opravdu sloužit v naší každodenní praxi. Aby tomu tak bylo, měl by být celý systém pokud možno jednoduchý a přehledný. A v tom je právě ten problém: firmy, které se zaváděním systémů HACCP zabývají na komerční bázi, se zpravidla domnívají, že musejí zákazníkovi za jeho peníze „něco odevzdat“. Tato snaha je vede k vytváření zbytečně rozsáhlých a nesmyslně složitých dokumentací, které uživatele od jejich užívání spíše odrazují. Jiné firmy tak trochu zneužívají situace, že se v této oblasti dosud jenom málokdo vyzná, a tak si za své služby často účtují nesmyslně velké částky.
Viděl jsem několik nabídek na zakoupení programu pro počítač a některé ty nabídky byly dost levné. To by nestačilo?
Žádný software za vás systém kritických bodů sám neudělá. Z toho, co jsme si už řekli, vyplývá, že systém je nutné sestavit na základě reality v každém podniku zvlášť. Pokud se v tom sami nebudete dostatečně orientovat, stejně si s nějakým programem nebudete vědět rady. A pokud už víte co a jak, tak počítačový program zas až tolik nepotřebujete. Může vám nanejvýš posloužit jako pomůcka.
Jak si tedy nejlépe vybrat nějakou pomoc nebo firmu, která pro mě plán HACCP udělá?
Těžká rada. V každém případě doporučuji vyhnout se všem nabídkám, které jsou podezřele levné, nebo naopak velmi drahé. Máte-li možnost, poraďte se s kolegy, kteří si systém kontrolních bodů již nechali zavést, a požádejte je, aby vás do něj nechali nahlédnout. Měl by pro vás i na první pohled být celkem jasný a srozumitelný. Budete-li naopak mít dojem, že je to strašně objemné a složité a že si s něčím takovým nikdy nebudete vědět rady, zřejmě to není to pravé. Pokud takovou možnost nemáte, snažte se o podmínkách nabídky zjistit co nejvíce informací – například zda z firmy opravdu někdo osobně přijde přímo na místo nebo zda vám své služby nabízejí „na dálku“. Je také dobré se zajímat o odbornou způsobilost lidí, kteří vám své služby nabízejí. Jde nejen o jejich odborné vzdělání, ale měli by také mít dobrou znalost problematiky pohostinství.
Zmiňujete se o ceně – kolik by to asi tak mělo stát?
To se dá bez konkrétní nabídky těžko stanovit. Ne všechno, co je levné, musí být automaticky špatné. Vysoká cena nemusí být zárukou dobrého systému. Dosavadní zkušenosti ze zavádění systémů HACCP v pohostinství však naznačují, že cena za zavedení systému ve středně velké restauraci s běžným sortimentem pokrmů začíná někde u pěti a neměla by významně překračovat částku deset tisíc korun. A to mluvím o případu, kdy se odborník z firmy dostaví přímo do vaší restaurace a důkladně si provoz sám prohlédne a zmapuje.
To co bylo dosud uvedeno se týká „plného“ HACCP? Tedy těch složitých postupů v náročnějších provozech?
Dá se to tak říct. Většina hostinských provozoven v ČR však patří do kategorie středních a malých zařízení. Pro ně proto bude možné použít jednodušší variantu, kterou bude snazší si zpracovat sám. Vždy je však potřeba znát základní problematiku. Výhodou majitelů a provozovatelů je, že sami nejlépe znají „bolesti“ svých provozoven a činností v nich vykonávaných. Tím mají oproti externistům významně lepší výchozí pozici, a lze tedy předpokládat, že jejich vlastní systém sebekontroly bude „ušit na míru“. Zároveň také budou lépe rozumět tomu, co a jak se má dělat.
Když to shrnu, tak nemusím nutně mít plný systém HACCP, ale mohu se podle složitosti svého vlastního provozu rozhodnout pro zavedení některého z postupů založených na jeho principu? Až to budu mít zavedené a bude to funkční – tím to všechno skončí?
Ne tak docela. Již jsme se zmiňovali o případných změnách v provozu. Ty by se samozřejmě měly v zavedeném postupu odrazit. Ale i když k žádným změnám nedojde, je potřeba čas od času zkoumat, jestli je zavedený postup opravdu funkční a možná rizika nějakým způsobem ovládá a snižuje.
Jak to zjistím?
Při plném systému HACCP je nutné alespoň jednou za rok provést audit. K tomu je vhodné si přizvat někoho, kdo této problematice rozumí, ale není stižen tzv. „provozní slepotou“ způsobenou tím, že se v našem provozu pohybuje každý den. Může to být třeba kolega – majitel nebo provozovatel jiné restaurace, která má dobře zavedený a funkční systém HACCP, nebo kvalifikovaná třetí strana (poradce) ve funkci vnitřního (interního) auditora. Z auditu by se samozřejmě měl pořídit písemný záznam, který se stane součástí dokumentace. Nejlepší důkaz, že zavedený postup je opravdu funkční, je mikrobiologický rozbor pokrmu, který si můžete nechat udělat. To samozřejmě platí i pro výše zmíněné jednodušší formy ovládaní rizika, které jsou na principu HACCP postaveny.
To ale stojí peníze…
Ano, něco to stojí. Ale v porovnání s tím, co by mohlo stát způsobení alimentární nákazy hostů, a se vším, co by z toho mohlo vyplývat včetně případného uzavření podniku, je to částka zanedbatelná. Postupy založené na principu HACCP, kromě své hlavní preventivní funkce, mohou pomoci i v případě, že k nějaké závažné situaci přeci jenom dojde. Budete tak moci dokázat, že jste ve svém provozu nic vědomě nezanedbali a počínali si tak, jak vám zákonné předpisy ukládají. Nová legislativa umožňuje, aby zavedené postupy nepředstavovaly nadměrnou zátěž, ale zároveň aby účinně zabraňovaly vzniku možného rizika a z toho vyplývajícím nepříjemnostem.
Zdroj: Národní politika podpory jakosti
DOKUMENTACE PRO MALÉ PROVOZY, FARMY A REGIONÁLNÍ VÝROBCE POTRAVIN
Zpracuji příručku a systém HACCP na míru vašeho provozu, zavedu systém kritických kontrolních bodů, vypracuji potřebnou dokumentaci a proškolím zaměstnance. Vyřeším za vás provozní řád, hygienický řád, sanitační řád, kontrolu škůdců (DDD), řízení alergenů, kontrolu pitné vody, plány toků aj.
V případě zájmu o vytvoření dokumentace nebo bližší informace mě můžete kontaktovat na e-mail leona.holinkova@seznam.cz, tel.: 603 899 255 nebo přes kontaktní formulář zde.